čtvrtek 7. března 2013

 07.03.2013 Hua Hin - Pratchuap Khiri Khan


Vstáváme brzo, čeká nás dnes dlouhá štreka. Vyjíždíme v 6h, ještě za tmy, zapnutá světýlka. Manžel Laily už je vzhůru (mj. zajímavý chlapík, v Thajsku 4 roky, po naší revoluci učil v Praze Angličtinu). Magistrála č.4 už hučí. Postupně po ní vyjíždíme z města, u první pumpy ledové Nescafé, ve Family marketu buchta (něco jako vánočka) nám dodají energii. Km přibývají, krajina celkem jednotvárná. Později se ale objevují vysoké, příkré, skalnaté a zalesněné kopce po obou stranách cesty. Většinou se jedná o národní parky. Khao Takiab (monumentální, 272m vysoká, jakoby nožem nařezaná hora), potom téměř opuštěné nádherné pláže



 a další hory s kláštery. Po cestě také všude Waty (chrámy).



V poledne dáváme vynikající nudlovou mísu s kuřecím stehýnkem v jednom z mnoha stánků s posezením po cestě. 






A také colu na osvěžení (později jsou jich litry...). Vedro se začíná stupňovat. Nestačíme doplňovat tekutiny v cyklo lahvích ani v našich tělech. Dnes překonáme nejen teplotní a zavodňovací rekord. Teplota na slunci 44 st. C., ve stínu nevíme, jelikož jsme stínem ani vteřinu neprojeli. Tekutiny každý vypije cca 4 l. Ještě že tu jsou osvěžovny a benzínové pumpy opravdu na každém  rohu. Kdykoli a kdekoli je možné se najíst a napít. Oproti ČR je to ráj na zemi. Na silnici je zátaras a důstojník nám ukazuje abychom jeli k němu. Vjíždíme do národního parku a musíme mu slíbit, že nebudeme nikde tábořit. Slibujeme čestné pionýrské. Poledne přečkáváme v návštěvním centru parku Khao Sam Roi Yot. 




Se zájmem čteme, že se tu nesmí krmit opice, ale žádnou jsme bohužel nezahlédli. 2 hoďky podřimování nás opravdu osvěží. Pak ale nastane osudná chyba, navigace se zasekla a nevědomky si zajíždíme cca 15 km... Ještě kus po autostrádě č.4 a pak už po 129 km dorážíme do našeho dnešního hotelu, Golden Beach v Prachuap Khiri Khan. Na nás komfort, upscale, i se snídaní v ceně.